Müllerova mapa čech

Müllerovy Mapy: Když Se Historie Psala Na Mědi

V historii kartografie existují díla, která nejenže posouvají hranice vědeckého poznání, ale zároveň představují umělecké skvosty a neocenitelné historické dokumenty. Jedním z takových monumentálních počinů jsou bezesporu mapy, které pro české a moravské země vytvořil Johann Christoph Müller. Tento rakouský vojenský inženýr a kartograf se na počátku 18. století zasloužil o vznik nejrozsáhlejších a nejpřesnějších map své doby, jež dodnes fascinují odborníky i širokou veřejnost. Pojďme se ponořit do příběhu těchto mistrovských děl, jejich vzniku, významu a odkazu.

Johann Christoph Müller: Génius za Kartografickou Oponou

Kdo byl muž, jehož jméno je nerozlučně spjato s jednou z nejvýznamnějších kapitol české kartografie? Johann Christoph Müller (1673-1721) nebyl jen obyčejným mapérem. Jako vojenský inženýr disponoval precizností a strategickým myšlením, které se dokonale promítly do jeho tvorby. Jeho kartografická pouť začala mapováním Uher a Moravy, ale jeho největším a nejznámějším projektem se stalo právě komplexní mapování Českého království.

Müllerova práce probíhala v době vrcholícího baroka, kdy se důraz kladl nejen na funkčnost, ale i na estetiku a symboliku. To se výrazně projevilo ve finální podobě jeho map, které jsou protkány bohatými uměleckými prvky. Přestože jeho životní dráhu předčasně ukončilo pracovní vyčerpání, jeho vize a odhodlání zanechaly nesmazatelnou stopu.

Monumentální Počin: Müllerova Mapa Českého Království

V roce 1720 se Müller pustil do svého nejambicióznějšího projektu - rozsáhlého mapování Českého království. Práce v terénu dokončil v roce 1726, avšak vydání samotné mapy, určené pro veřejný prodej, se datuje do roku 1727. Původně však měla i vojenské využití a byla po nějakou dobu považována za tajnou, což svědčí o její strategické hodnotě.

Od Měření k Mistrovskému Dílu

Samotné měření v terénu bylo jen jednou částí komplexního procesu. Neméně důležitou fází bylo převedení dat na měděné desky, které sloužily pro tisk. České stavy pověřily touto náročnou prací augsburského mistra Michaela Kauffera. Díky němu se Müllerova pečlivá měření proměnila v detailní rytiny.

Co však dodává mapě punc jedinečnosti, jsou její rohové ilustrace. Ty originálně navrhl jeden z nejvýznamnějších barokních malířů českých zemí, Václav Vavřinec Reiner. Jeho umělecký vklad povýšil Müllerovu mapu z pouhého geografického zobrazení na skutečné umělecké dílo, plné barokní symboliky a dynamiky. Bohužel, Müller se vydání tohoto skvostu nedožil; zemřel rok předtím.

Osud Mapy a Její Odkaz

Po Müllerově smrti převzal práci poručík Johann Wolfgang Wieland, který dokončil revize tiskových desek a zajistil jejich finalizaci. Zajímavostí je, že vzhledem k obrovskému formátu a nepraktičnosti velké mapy pro běžné použití, byla pod jeho vedením zmenšena do podoby tzv. "Müllerovy střední mapy", mnohem přehlednějšího formátu.

Nejlepší zprávou je, že měděné matrice velké mapy Čech se dochovaly dodnes a jsou uloženy v Národním technickém muzeu v Praze. V roce 2000 z nich dokonce byly zhotoveny novotisky pro edici Monumenta cartographica Bohemiae, vydávanou Geografickým ústavem Univerzity Karlovy. To jen podtrhuje trvalou hodnotu a význam tohoto díla pro poznání naší historie a geografie.

Preciznost a Krása Moravy: Müllerova Mapa Moravy

Ještě před zahájením práce na mapě Čech, v roce 1716, obdržel Johann Christoph Müller zakázku na vyhotovení nové mapy Moravy. Tento projekt, který byl svěřen brněnskému rytci Johannu Christophu Leidigovi pro tvorbu měděných desek, představoval významný kvalitativní zlom v kartografickém zobrazování moravského území.

Müllerova mapa Moravy se vyznačuje nejen vysokou mírou geografické přesnosti, ale také bohatou mědirytinovou výzdobou, která z ní činí dílo srovnatelné s nejlepšími evropskými kartografickými počiny té doby.

Názvová kartuše v levém horním rohu je doprovázena mytologickými božstvy - Pallas Athénou a Martem, k nimž se přidává posel bohů Hermés a bohyně lovu Diana. Tyto figury doplňují symboly hojnosti - vína, ovoce, ryb i nerostů, odkazující na bohatství moravské země. Grafické měřítko v levém dolním rohu zase rámují scény z venkovského života: vinice, lov a chov ovcí. Další grafické prvky znázorňují lov medvěda, kance či jeleny, stejně jako personifikované vodní toky, představující moravské řeky.

Mapa Moravy se dočkala mnoha přetisků a posloužila jako základ pro řadu derivátů, například od Homannových dědiců či Rocha-Josepha Juliena. Mnohé z těchto vydání, včetně druhého vydání z roku 1720 doplněného rejstříky a souřadnicovou sítí, dnes uchovává Moravská zemská knihovna v Brně, která je digitalizuje a zpřístupňuje pro studium.

Některé edice Moravy byly doplněny i plány významných měst, jako jsou Brno (s uliční sítí) a Olomouc (s opevněním), čerpající z Merianovy topografie. To jen dále podtrhuje užitnou i estetickou hodnotu těchto map.

Dědictví, Které Žije: Proč Jsou Müllerovy Mapy Stále Důležité?

Müllerovy mapy Čech a Moravy nejsou jen kusy starého papíru nebo mědi. Jsou to živé dokumenty, které nám umožňují nahlédnout do podoby naší krajiny, osídlení a administrativního uspořádání před více než třemi staletími. Jejich význam je mnohovrstevný:

Johann Christoph Müller zanechal po sobě nejen přesné mapy, ale i symbolický pomník lidské píle, umu a touhy po poznání. Jeho dílo je trvalou připomínkou, že i v době bez moderních technologií dokázali lidé vytvořit něco tak přesného a krásného, co dodnes inspiruje a fascinuje.